Symbologie

google.cz




Alfa a omega:
první a poslední písmeno řecké abecedy, symbolizuje počátek a konec.

Bazilišek (bájné zvíře):
symbol smrti, ďábla nebo hříchu - je zobrazován jako kontaminace kohouta a hada.

Blesk:
symbol božské síly, ale také božího trestu - antický Zeus s bleskem může být chápán jako osvětlující a trestající.

Čtverec:
symbol statického, nedynamického, v Číně byly kosmos a Země chápány kvadraticky, pythagorejci spatřovali ve čtverci sjednocené působení čtyř elementů a tím sil Afrodíty, Démétry, Hestie a Héry, jejichž syntézou byla matka bohů Rhea. V křesťanském umění je čtverec symbolem hmoty, života a pozemské reality.

Diamant:
symbol absolutní čistoty, duchovnosti a nezměnitelnosti, v Indii též symbol nesmrtelnosti. Čarodějnictví mu připisuje léčivé účinky, zejména zneškodňování vlivu jedů, a dále zahánění nečistých duchů a jiné způsobilosti.

Drak:
(bájné zvíře), ztělesňuje bohu nepřátelské prasíly, které musí být přemoženy (v souvislosti s tím vznikly mýty a pohádky o boji s drakem - Apollo, Siegfried a další hrdinové). V Apokalypse je drak jako symbol Satana přemožen archandělem Michaelem. V pohádkách vystupuje drak jako strážce pokladu nebo unesené princezny a ztělesňuje tak těžkosti, které musí být překonány před dosažením cíle. C. G. Jung spatřuje v mýtech o boji s drakem výraz boje mezi já a regresívními silami nevědomí.

Dub:
posvátný strom mnoha indogermánských národů, u Germánů byl zasvěcen Donarovi, u Řeků Jupiterovi, u Římanů Diovi. Pro své tvrdé dřevo byl v antice symbolem síly, mužnosti a vytrvalosti.

Fénix:
posvátný bájný pták Egypťanů, zobrazovaný jako zlatý sokol s hlavou volavky. Byl pokládán za ztělesnění slunečního boha, rozšířený symbol ptáka , který se v určitých časových údobích (500, 1 000, 1 481 let) sám spálí a znovu povstane ze svého popela - v tomto smyslu i symbol Krista a nesmrtelnosti.

Had:
mužský sexuální symbol, v psychoanalýze symbol libida, jinak také ale strážce tajemství a posvátného. V mýtech vystupuje často okřídlený had a zvláštní druhy hadů (Uroboros, Ureus a další). Had je i symbolem chytrosti, transformace a léčení. V bibli se objevuje jako pokušitel a svůdce hříchu.

Havran je brán jako zlé znamení nemoci a smrti, v bibli patří k nečestým zvířatům, symbol osamělosti, v křesťanství pak odpadlíků a nevěrců. V alchymii symbolizuje černou fázi Velkého díla.

Hůl symbol moci a magického vědění (indská božstva nesou hůl jako znak moci). V psychoanalýze falický symbol, v Tarotu symbol ohně.

Chléb:
symbol duchoví potravy, Kristus jako živoucí chléb, který sestoupil z nebe.

Jablko:
symbol plodnosti, "červené lásky". U Keltů symbol spirituálního vědění. Zlatá jablka Heperidek byla symbolem nesmrtelnosti. V křesťanství symbol svůdnosti světa.

Jednorožec:
později vystupuje obvykle v podobě koně s jedním rohem, který je chápán jako falický symbol, ale protože sedí na čele, sídle ducha, je chápán současně jsko symbol sublimace sexuálních sil - a tím vystupuje i jako obraz panenské čistoty. V zoroastrismu symbol čisté síly, v Číně symbol ctnosti, v křesťanství symbol síly a čistoty. Podle pověsti může být chycen a zkrocen jan pannou, v jejímž klíně spočine.

Kentaur:
bájné zvíře řecké mytologie - v. Mínótauros. Spodní část tvoří tělo koně, hořejší hruď a hlava člověka. Symbol temných a ničivých sil.

Kolo:
souvisí se symbolem kruhu, sluneční symbol a hlavní symbol buddhismu, kde vyjadřuje různé formy bytí, směřující k vykoupení , ale je také symbolem celého kosmu ("rota mundi" rosekruciánů). Na původních křesťanských náhrobcích bylo kolo symbolem boha a věčnosti. Podle C. G. Junga je to symbol jednoty v mnohosti a forma mandaly.

Koruna:
participuje na symbolice kruhu a je výrazem vznešenosti a moci, něčeho výjimečného. V Egyptě byly koruny bohů a králů chápány jako magické předměty.

Kozel:
pozitivní nebo negativní ztělesnění mužské sexuality, obětní zvíře Dionýsovo, Afrodítino a Panovo. Ve vztahu k čarodějnicím symbolizuje neřest - mendéský kozel sabatu.

Krev:
platila za sídlo duše a životní síly, v kultech Kybelé a Mithry byli mystové křtěni krví obětních zvířat. Ale i naopak je krev pokládána za něco znečišťujícího (zejména krev menstruační). V křesťanství má prolitá krev Kristova význam vykupitelský, význam krve je obsažen i v biblickém výroku "krev jest život" a v přinášení krvavých obětí.

Kruh:
symbol jednoty a absolutna, dokonalosti, je symbolem času a nekonečnosti, věčnosti a věčného opakování života. V zen-buddhismu reprezentují kruhy nejvyšší úroveň zasvěcení (osvícení). Do čtverce vepsaný kruh znamená v kabale ve hmotě skrytou jiskru božského ohně.

Kříž:
jeden z nejstarších symbolů, vyjadřuje číslo čtyři a pronikání dvou protikladných oblastí, nebe a země, času a prostoru, mužského a ženského (aktivního a pasívního). Kříž může být chápán také jako znamení rozcestí (místo, kde se křižují cesty živých a mrtvých ) a je dále symbolem vyrovnání protikladů.

Lotos:
hraje významnou roli v symbolice Egypta a Indie, protože večer uzavírá své květy a stahuje se do vody a vynořuje se a otevírá při východu slunce, je starým symbolem světla, protože jeho bílé, modré nebo červené květy vyvstávají z bahnité vody. Je také symbolem čistoty překonávající nečistotu. V Egyptě byl též symbolem vzniku světa. Osmilistý lotosový květ je symbolem harmonie a bývá předmětem meditace.

Mínótauros:
bájné zvíře řecké mytologie - bytost s lidským tělem a býčí hlavou, držený v labyrintu na Krétě, kde byl posléze zdolán Théseem s pomocí Ariadniny nitě. Symbol temných, skrytých ničivých sil.

Nula:
symbol nicoty a znehodnocení, ale také symbol počátku jako východiska vývoje (počátek číselné řady). Vyjadřuje také nic a nebytí, ale i jeho možnost.

Oheň:
platí u mnoha národů za posvátný, očišťující a obnovující. Božstvem ohně je v Indii Agni, v Řecku Hestiá. V bibli se bůh zjevuje jako ohnivý sloup nebo hořící keř, v mnoha kulturách vystupuje oheň ve spojení se sexualitou. V okultismu též ve spojení s astrálem. Prométheus přinášející lidem z nebes oheň je symbolem světla ve smyslu poznání, které je v životě životodárné.

Oko:
symbol duchovního zření, ale také "okno do duše", tzv. "třetí oko" je symbolem vnitřního zření, tzv. "sokolí oko" Horovo oko je symbolem vševědoucnosti, ale i oběti. Oko v trojúhelníku znamená poznání, které proniká tajemství.

Olovo:
symbol těžkosti, zátěže - v alchymii je symbolizováno Saturnem a znamená tu chlad, vlhkost, chorobnost, melancholii.

Orel:
symbol síly, vytrvalosti, kontemplace a spirituálního poznávání. V řecké mytologii král ptactva a průvodce bohů. Podle C. G. Junga symbol otce.

Osmička:
číslo kosmického řádu a rovnováhy, hraje důležitou roli v hinduismu (osm cest vede k duchovní dokonalosti, osm plátků má posvátný lotos atd.)

Pentagram:
pěticípá hvězda, symbol poznání ale také člověka (který byl do něho zakreslován). Ochranný magický prostředek proti zlým silám.

Perla:
měsíční a ženský symbol dokonalosti, v Indii a Číně též nesmrtelnosti (pro svou tvrdost a neměnnost). V Persii symbol panenství. Perlový náhrdelník je symbolem z mnohosti vytvořené jednoty.

Popel:
symbol smrti, pomíjejícnosti, ale i lítosti a vzkřísení, pokání a očisty.

Prsten:
symbol věčnosti (kruh), později spojení a věrnosti, přináležení k nějakému společenství a také znak vznešenosti.

Rozcestí:
místo setkávání s nadpřirozenou mocností (bohy, duchy, mrtvými), místo schůzek čarodějnic a zlých démonů, symbolizuje volbu.

Růže:
hraje v západní symbolice roli lotosu v symbolice východní – rudá růže je symbolem lásky, ale poukazuje též na prolitou krev a na rány Kristovy.

Ryba:
souvisí s vodou jako symbol plodnosti a smrti, nejstarší tajný symbol křesťanů, neboť řecké slovo pro rybu (ichthys) je akrostichonem slov "Ježíš Kristus syn boží", současně má vztah ke křtu a je symbolem duchovní potravy.

Sedmička:
magické číslo, číslo dokončení, naplnění, dokonalosti (u židů vyjádřeno sedmiramenným svícnem), hraje centrální roli v pohádkách a hlavně v řecké mytologii.

Sfinga:
(bytost s tělem lva a hlavou člověka) u Féničanů, Hetinů a Asyřanů vystupovala jako okřídlený lev, v symbolistním umění vyjadřuje záhadnost ženy, její rozporuplnost (krutost a něžnost zároveň) a byla symbolem pro "femme fatale".

Sloupy:
symboly spojení nebe a země, ale i pevnosti, nosné síly a ve smyslu pars pro toto (část za celek) také budovy. v zednářské a tarotové symbolice vyjadřují také dvojí podstatu (Jakin a Boas – v.)

Slunce:
ctěno v mnoha kulturách jako božstvo, ztělesňuje světlo a teplo, jakož i životodárnou sílu, nejvyšší inteligenci, oheň – v Egyptě ztělesňovalo slunečního boha Re. V křesťanství je se sluncem srovnáván Kristus, v astrologii má hodnotu mužskou.

Strom:
symbol života a spojení země a nebe (kořeny, kmen, koruna). V Indii je strom identifikován s člověkem. Strom poskytující stín a ochranu je chápán jako symbol ženskosti, resp. mateřskosti. Kmen stromu je symbolem falu, v kabale znázorňuje uspořádání sefir ("strom života"). Zobrazen s plody je symbolem vábného světa. Psychoanalýza spatřuje ve stromu symbol matky, ale také duševně – duchovního vzepětí.

Studna:
symbol hloubky tajemství a přístupu k zakázaným pramenům. Sestup do studny znamená přístup k esoterním tajemstvím nebo cestu do oblasti nevědomí. Ponoření se do studně je symbolem pití elixíru nesmrtelnosti a mládí.

Svatba:
symbol pro spojení a sloučení (v alchymii pro spojení protikladů, duše a těla, mužského a ženského). V antice božský pár Jupiter (Zeus) a Juno (Hérá) a také spojení bohů se smrtelnými ženami. Ve starém zákoně spojení Jahveho s Izraelem.

Trn:
symbol překážek a utrpení, současně trnová koruna Krista, je symbolem bolesti a posměchu, trnová větévka je symbolem věčného zatracení.

Trojka:
syntéza jedničky a dvojky, symbol všezahrnujícího procitu. V protikladu k číslu země – čtyřce, je trojka číslem nebes. Triáda je základnou řady systémů (v křesťanství boží Trojice a trojice ctností – víry, naděje, lásky, v alchymii tří základních principů - síry, soli a rtuti. V Egyptě trojice bohů Ísis, Osíris, Hóros, v hinduismu Bráhma, Višnu, Šiva). Jako číslo naplnění (muž – žena – dítě) vystupuje trojka v pohádkách jako počet zkoušek, které je nutno podstoupit, než se dosáhne cíle.

Trojúhelník:
má relaci k symbolickému významu čísla tři, ve starověku byl chápán jako symbol světla. Obrácený špičkou nahoru je symbolem ohně, obrácený špičkou dolů symbolizuje vodu a ženské pohlaví. Rovnostranný trojúhelník je znamením boha nebo harmonie. Ve svobodném zednářství je symbolem síly, krásy a moudrosti boží. V alchymii reprezentuje tři stupně duchovního vývoje člověka.

Třináctka:
ve starověku často platila za nešťastné číslo, u Babyloňanů byly číslem zničení dokonalosti a číslem podsvětí (také kabala zná třináct zlých duchů atd.), ale v antice byla třináctka symbolem síly a vznešenosti.

Údolí:
v protikladu k hoře symbol sestupu a hloubky v negativním smyslu, v kladném smyslu prohloubení zážitku a vědění.

Uroboros:
(had stočený do kruhu a držící v tlamě vlastní ocas) symbol nekonečnosti, věčnosti, věčného návratu, transmutace, sestupu ducha do fyzického světa a jeho návrat.

Vejce:
v mytologii řady kultur vystupuje jako "vejce světla", obraz totality všech tvořivých sil prapočátku, a s ohledem na svůj tvar je též symbolem dokonalosti. V alchymii tzv."filosofické vejce" je obrazem prvotní hmoty, v křesťanství symbol zmrtvýchvstání.

Víno:
"životní šťáva", symbol krve (u Řeků Dionýsovy, u křesťanů Kristovy). Symbol radosti.

Voda:
symbolizuje prapočátek všeho jsoucího (pravodstvo) a prvotní hmotu alchymistů, ale také očišťování. Má hodnotu lunární, ženskou.

Zahrada:
symbol pozemského a nebeského ráje (zahrada Eden), ale také kosmického řádu, hříchuprostého stavu pračlověka. Zahrada obehnaná zdí a opatřená malou brankou symbolizuje obtíže a překážky před dosažením vyššího stupně duchovního vývoje.

Závoj:
symbol zahalení nebo odhalení tajemství (Ísidin závoj), zjevení, poznání, zasvěcení. Rituální sejmutí Ísidina závoje bylo symbolem zjevení se božího světla.

Země:
v mytologii tato představuje ženské božství, má význam ženského, pasivního , temného a je protikladem nebe. Srovnávána s dělohou ale není jen klínem, z něhož vychází vše živé, ale také hrobem, do něhož se vše vrací. Odpovídá ambivalentnímu tvaru Velké Matky, dárkyně života, která je však prožívána též jako hrozba.

Zuby:
symbol síly a vitality, ale také agresivity. V psychoanalýze ztráta zubů ve snu je interpretována jako slabost a prožívání frustrace.

Zvíře:
reprezentuje božské a kosmické síly, a zejména síly nevědomí a instinkty. Různá zvířata mají různý specifický význam.

Žába:
lunární zvíře, v bibli přítomno jako nečisté, v Egyptě však bohyně s žabí hlavou propůjčovala dlouhý život a nesmrtelnost a byla symbolem vzkříšení. Církevní otcové ji pokládali za symbol ďábla a v lidové pověře je pokládána za zvíře čarodějnic (zejména ropucha, s níž se v černé magii provádějí různá očarování).

Žezlo:
atribut králů a bohů, symbol nejvyšší moci a vznešenosti, přeneseně symbolizuje božské síly.

Žluť:
jako barva podzimu je symbolem zralosti. Je barvou slunce, světla, ale již v Egyptě byla barvou závisti a ve středověku byla barvou ostudy (byli ji označování židé, kacíři, prostitutky).



Použitá literatura: Lexikon magie - Michal Nekonečný
Velká kniha Crowleyho Tarotu - Angeles Arrien


pletena příze merino
Kontakt

Psát můžete do astrobabí schránky

dopis astrobabí schránka

dopis
Otázky, názory nebo náměty pak do astrobabí knihy

Výměna odkazů

Pokud máte svoje www stránky a máte zájem si se mnou vyměnit ikonu s odkazem,
nabízím výměnu na základě dohody po e-mailu astrobabí schránka

ikona Radyastrobaby




Několik zajímavých odkazů

Foto na zemi
Fotoalbum Astrobaby

www.rezonance.cz
Stránky Pavla Turnovského

www.transformator.cz
Astrologický časopis

Tworba www sránek, webů, prezentací
Tworba www sránek, webů, prezentací

Tvorba www stránek, webů, prezentací http://www.dpwebdesign.cz
reklama banner